Jak se nenechat otrávit jedovatými slovy

Prostředí kolem nás není vždy zdravé. Ovzduší, kouř, materiály, látky,  kovy, to všechno může být jedovaté, tedy toxické. Většině z nás toto slovo nahání hrůzu, protože představuje něco, co nás postupně ničí. Toxická však mohou být i slova, která směrem k nám putují z úst jiných lidí, kteří jejich prostřednictvím a většinou vtíravou manipulací otravují všechny kolem sebe. Říká se jim také emocionální upíři. Jak se proti nim bránit? Můžete vyzkoušet česnek, možná by je jeho zápach na chvilku z vaší blízkosti odpudil, ale dlouhodobé řešení to určitě není 😊.

Obrnit se proti toxické komunikaci emocionálního upíra není vůbec jednoduché. V prvé řadě je potřeba si uvědomit, že je něco špatně. Že nepříjemné pocity, které ve mně takový člověk vyvolává, rozhodně nejsou normální a už vůbec ne žádoucí. A že je potřeba jim čelit a nenechat se „trávit“.

Nedávno jsem zažila v práci takovou mikro příhodu. Chtěla jsem se s jedním kolegou na něčem domluvit, měla jsem na něj vcelku nenáročný požadavek, který se mu ale nelíbil. Nejdříve jsem si vyslechla soustu důvodů, proč mu to takto nevyhovuje a proč to nejde, pak mi sdělil, „jak to uděláme po jeho“ a svůj monolog zakončil slovy „tak jsme domluveni“ a šel pryč. Zůstala jsem stát jak „tvrdé y“ a v hlavě mi rezonovalo: „ale já jsem se s tebou na ničem nedomluvila“. Pak mě zaplavil pocit naštvanosti a vzteku. Jednak na něj, to je jasné, ale především na sebe. Proč jsem nereagovala? Paralyzoval mě strach, který ve mně tento manipulátor vyvolal, a na to oni vlastně spoléhají.

Emocionální upíři jsou často silní egoisté, kteří mají o sobě velice vysoké mínění a v podstatě nepřijmou cokoliv, co nelahodí jejich egu. Většinou umí být zábavní, zvláště, když mají publikum, často na úkor někoho druhého, ale běda, když vyjádříte jiný názor nebo si uděláte legraci z nich. Vyjít s takovým člověkem je komplikované, zvláště, když je ve vysoké manažerské funkci. Při jednání se vás sice zeptá na názor, ale ve skutečnosti ho vůbec nezajímá. Nemá ani trpělivost vás poslouchat a dává to najevo. A vy si pak připadáte úplně malinkatí. Stáhnete se do sebe a necháte v sobě vyvolat pocit méněcennosti. Co na tom, že on nebo ona potřebuje něco od vás, vy máte argumenty, máte zdravý názor, odborné znalosti a třeba jste organizačně i na stejné úrovni. Nedávno jsem jednání s takovým mega mačem absolvovala. Chtěl po mě něco, co mohlo firmě přinést poměrně dost peněz a v čem jsem mu mohla pomoci pouze já. Sdělil mi svůj požadavek a když jsem začala navrhovat řešení a co by mohlo být problém, zakončil to slovy „udělejte si to, jak chcete, mě zajímá jen výsledek“. Žádná pokora, úcta, nedej bože vděčnost. A já odcházela jako spráskaný pes. Úkol jsem zvládla, dostal, co chtěl. Bylo to pro mě svým způsobem trochu zadostiučinění, ale nějakého „díky“ jsem se nedočkala.

Představte si, že sedíte v kanceláři s někým, jehož životním posláním je neustále si na něco stěžovat a převažující náladou je podrážděnost a negativismus. Všechno je špatně, už tak nějak z principu, a nedej bože, když po takovém člověku někdo něco chce. První reakcí je slovní útok, začne podrážděně sypat argumenty, proč je nereálné ten úkol splnit. Největší senzací pro negativistu je, když někdo jiný něco „zbabrá“ a on nebo ona se může na tomto neúspěchu pěkně povozit. Svoje neúspěchy si však nepřipouští. A vy jste takové atmosféře vystaveni každý den. Máte pocit, že vás to užírá pěkně za živa.

Příkladů toxické komunikace je celá řada. Samostatnou kapitolou jsou pomluvy. Ty vám neubližují přímo, ale útočí zákeřně „zezadu“. Co si budeme povídat, každá firma je tak trochu „drbárna“. Někde jsem četla, že lidi drbou hlavně proto, aby odvedli svoji pozornost od vlastních problémů. Ale když se to zvrtne a pomluvy začnou ubližovat a ničit váš život, je opět něco špatně.

Ale co s tím vším? Emocionálních upírů se nezbavíte. Pravda je, že ve firmě se zdravou kulturou jich bude asi méně. Ale jsou součástí společnosti. Proto je třeba naučit se s nimi žít a přitom se jimi nenechat trávit. V prvé řadě se musíte naučit nebrat si jejich „výlevy“ osobně. Vystavět si takový obranný štít. Především si uvědomte svoje přednosti, v čem jste dobří a také to, že to nejste vy, kdo má problém. A také se obrňte notnou dávkou trpělivosti, nebo se naučte „kouzelné formulky“, které  toho vašeho upíra odzbrojí. Například, když vám bude kolegyně s vervou vykládat nejnovější a zaručeně pravdivý drb o jiné kolegyni, který vás vůbec, ale vůbec nezajímá, stačí se jí zeptat: „a proč mi to povídáš?“. Prý to zabírá, zkuste to 😊.

Naučit se „dávat“ toxickou komunikaci a upíry nepůjde hned ze dne na den, ale dá se na tom pracovat.

close

Přihlaste se k odběru

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

depressedlion.cz