Moje první pokusy o tvoření

Jak jsem napsala v popisu mé rubriky o tvoření, od dětství mám nálepku nešikovného člověka. Výrobky do školního šití i praktické výuky za mě vždy dělala maminka (myslím, že po těch letech už je to promlčené 😀). Přišít knoflík zvládnu, ale za estetickou stránku neručím. Dílny byl pro mě hororový předmět. Zručností prostě neoplývám.

Přesto, když jsem byla malá, můj děda žil s jednou hodně milou paní. Ta měla se mnou svatou trpělivost a také to se mnou uměla. Vyráběly jsme spolu takové malinké růžičky z moduritu. Moc mě to bavilo a pod dobrým vedením se rodily i poměrně pěkné kousky, na které jsem byla pyšná a moc ráda na to vzpomínám.

Ani nevím kde se to ve mně vzalo, ale po té, co mi kamarádka vyrobila úplně luxusní adventní věnec a když mi maminka prozradila, že vlastní tavící pistoli (vůbec netuším kdy a proč ji koupila), dostala jsem vloni na Velikonoce chuť vyrobit si sama nějakou originální dekoraci z vrbových proutků, které jsme ořezaly na chatě. Ze začátku to byl boj, několikrát jsem se spálila a ta tavící hmota byla prostě všude. Vyčistit pistoli byla hrůza. Ale výsledek byl pro mě příjemným překvapením. Nejenže se na to dalo koukat, ale bylo to i docela hezké.

Samotné tvoření bylo pro mě především obrovské relaxační cvičení, které mi pomohlo zkoncentrovat moje věčně rozlétané myšlenky na jednu věc a celkově uklidnit mysl. To do té doby zvládly jenom napínavé knížky.

A jaká je pointa tohoto příspěvku? Když vám neustále někdo tvrdí, že na něco nejste, rozhodně to není důvod, proč to nezkusit. Třeba se vám to nepovede, ale možná v sobě objevíte něco, o čem jste mysleli, že tam prostě není. Důležitý není výsledek, ale pocit z vynaloženého úsilí a z překonání sama sebe. Jasně, váš produkt, ať už je jakýkoliv, se nemusí všem líbit, ale jde o to, jak se líbí vám a jaký jste měli při tvorbě pocit. Přinejhorším se přesvědčíte, že to opravdu stojí za prd a vydáte se jinou cestou. Důležité je, že to zjistíte to sami a nedáte na to, co vám kdo kdy říkal.

Bohužel nemohu dohledat fotky svého prvního dílka. Nicméně přehouplo se jaro, léto, podzimní období hrálo všemi barvami a mě chytla touha vyrobit si podzimní dekoraci. Nažhavila jsem pistoli a pustila se do toho, už z mnohem lepším grifem. Myslím, že výsledek není vůbec k zahození, ale posouzení nechám na vás. A víte, co? Už se těším, až si vyrobím svůj vlastní adventní věnec.

close

Přihlaste se k odběru

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

depressedlion.cz