Bernard na druhou

Přečetla jsem další knihu od Bernarda Miniera – Na okraji propasti. Kniha nás zavádí do Honkongu, pro mě dost nepředstavitelného prostředí. Bernard toto město představuje jako směs chudoby, korupce, drog, prostituce v kontrastu s bohatstvím, gigantickými firmami disponujícími nejmodernějšími technologiemi na shromažďování dat, které ve stylu Velkého bratra řídí a manipulují životy všech, daleko za hranice asijského impéria.

To, co tam autor popisuje, zní jako sci-fi, ale bohužel je to realita, kterou si zatím někteří z nás ani neuvědomují a pravda je, že si to asi uvědomovat nechci. Samozřejmě se to už děje. Věděli jste, že čínští oligarchové investují do evropských společností s cílem ovládnout trh, skupují drahá evropská umělecká díla a zasahují i do politického dění v Evropě? Asi ano. Ale když to čtete, běhá vám mráz po zádech. Chcete se schoulit doma pod dekou a naivně si myslet, že jste v relativním bezpečí.

Na pozadí toho všeho se odehrává příběh mladé Francouzky Moiry, která se kvůli vývoji nového softwaru Deus ocitne v hongkongském digitálním gigantu Ming. Moira má pocit, že ji někdo stále sleduje. Kampus firmy hlídají robotičtí psi, což je úplné psycho, později přijdou na řadu i umělí švábi. Mezi zaměstnanci firmy rychle narůstá počet násilných úmrtí a Moira zjišťuje, že svoboda pod taktovkou algoritmů je pouze krutá iluze. Příběh je zase pěkně zamotaný a nechybí tam napětí a prostě chcete číst dál a dál. Klíčové rozluštění samozřejmě čeká až na samotném konci. Kniha mě bavila, ale přiznám se, že mám raději prostředí pustého severu nebo ve srovnání s Honkongem podstatně klidnějších evropských měst. Megalomanská Čína ve mně probouzí hrůzu.

Na závěr přidávám ještě dva postřehy. Knihu, která u nás vyšla začátkem roku 2020, jsem si půjčila z knihovny. Vypadá, jako by mezi čtenáři putovala několik let. Špinavá, ošoupaná, politá od kafe (tedy budu si myslet, že to bylo kafe😉). Lidi, když si něco půjčím, musím myslet i na to, že to také budu muset zachovalé vrátit pro další čtenáře. 

A druhý postřeh? Nevím, jak funguje redigování nových knih, ale v tomto případě někdo odvedl opravdu špatnou práci. Spousta “překlepů” a dalších chyb. Měla bych být sebekritická, na mém blogu to také nemám úplně vychytané. Ale já nepíšu světový bestseller, zatím😉. Zdroj: databazeknih.cz

close

Přihlaste se k odběru

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

depressedlion.cz